Téměř ve všech zemích světa existují právní předpisy, které brání praní špinavých peněz. Jedná se jeden ze základních článků boje proti organizovanému zločinu. Kromě toho ale postihují třeba právnické a fyzické osoby, které se vyhýbají placení daní nebo plnění jiných povinností. Od 1. ledna 2021 začala v Česku platit novela AML zákona. Jaké povinnosti ukládají české AML zákony? Co důležitého se změnilo novelou a jak se změny týkají světa realit? O tom si povíme v dnešním článku.
Co jsou AML zákony?
Zkratka AML pochází z anglického „anti-money laundering“. Doslova tedy označuje zákony, které fungují proti praní špinavých peněz. Tím označujeme proces legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy proces, při kterém je skryt původ peněz z trestné činnosti tak, aby se zdálo, že jde o peníze získané legální cestou.
Pro boj s touto činností je v rámci AML zákonů stanovena řada povinností, které musí konkrétní subjekty a instituce na finančním trhu (které pracují s penězi či dalšími majetkovými hodnotami) musí dodržovat. Jedná se především o omezení hotovostních operací, zavedení povinnosti identifikace klienta a jeho kontroly, sledování podezřelých transakcí a povinnost jejich oznámení příslušným úřadům a uchovávání záznamů o všech uskutečňovaných převodech finančních prostředků.
AML zákon v Česku
V Česku byl dosud proti praní špinavých peněz zaměřen zejména zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (č. 253/2008 Sb.).
V rámci tohoto zákona jsou stanoveny tzv. povinné osoby. Jedná se především o finanční instituce, ale také realitní kanceláře a makléře, advokáty, daňové poradce či auditory. Tyto subjekty jsou povinny od svých klientů vyžadovat vyšší míru informací k prokázání, že se v transakcích nejedná právě o praní špinavých peněz. Zákon jim také ukládá povinnost služby klientovi odmítnout, pokud jim nedodá požadované informace.
Povinným osobám je uložena povinnost identifikovat účastníky jakékoliv transakce, jejíž výše přesahuje 1.000 EUR (cca 26.000 Kč). V takovém případě je jedno, jestli jsou peníze zaslány bezhotovostně nebo vloženy na účet. I v případě, že bychom z našeho bankovního účtu poslali svému rodinnému příslušníkovi vyšší částku (třeba jako dárek k narozeninám), má banka povinnost tuto transakci nahlásit a identifikovat obě strany, tedy i osobu, na jejíž účet jsou peníze připsány.
Povinnost identifikace účastníka platí i pro uzavírání smlouvy o otevření účtu, smlouvy o sjednání životního pojištění, smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky, nebo například pro výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele.
Co je identifikace klienta?
To, co pro nás identifikace konkrétně znamená, se odvíjí od toho, zda jsme jako klient osobou fyzickou, osobou fyzickou podnikající nebo osobou právnickou.
U fyzické osoby je identifikace klienta zjištěním:
- jména,
- příjmení
- rodného čísla nebo data narození
- pohlaví,
- adresy trvalého bydliště.
U fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost je identifikace klienta zjištěním totožná, ale dále je třeba uvést:
- obchodní firmu nebo jiné označení,
- identifikační číslo (IČO).
U právnické osoby je identifikace klienta zjištěním:
- obchodní firmy nebo dalšího označení,
- jejího sídla,
- identifikačního čísla (IČO),
- jména a příjmení,
- rodného čísla nebo data narození,
- adresu trvalého bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu,
- většinového společníka nebo ovládající osoby,
- identifikace fyzické osoby, která jedná jménem společnosti v daném obchodu.
Novela AML zákona a realitní služby
Od 1. ledna 2021 začala v Česku platit novela AML zákona, nově pod označením č. 253/2008 Sb.. Novela nijak výrazně nemění dosavadní systém opatření, pouze je výrazně prohlubuje. Jak se ale tyto změny týkají světa realit?
V zákoně je nově realitní zprostředkovatel uveden taxativně jako povinná osoba, a to při zprostředkování kupní smlouvy a smlouvy o převodu družstevního podílu. Výjimkou je ale zprostředkování nájmu do výše ekvivalentní 10.000 EUR (cca 260.000 Kč). U zprostředkovaného nájmu do této výše není realitní zprostředkovatel povinnou osobou a klienty tak identifikovat nemusí. Povinné osoby jsou nově také oprávněny při identifikaci pořizovat kopie předložených dokladů klienta bez jejich souhlasu.
Nejedná se tedy o nijak výrazné změny pro praxi realitních makléřů. V některých případech, jako jsou například běžné nájmy, ale práci makléřům významně usnadňuje a urychluje.
