Minulý týden jsem se zabýval žádostmi o dotaci skrz program Nová zelená úsporám. Tento týden zůstaneme u tématu ekologického bydlení. Od začátku roku 2020 začala v Česku platit evropská směrnice EPBD II (2010/31/EU), která výrazně zpřísňuje požadavky na nově postavené rodinné domy. Ty musí dle směrnice splňovat požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě různých informací z internetu si tak spousta lidí myslí, že už nelze postavit nic jiného než pasivní dům nebo energeticky nulovou stavbu. Proto si dnes představíme, jaké reálné změny tato směrnice přináší.
Evropská směrnice EPBD II
Evropská směrnice EPBD II není nic nového. U nás je pouze zaváděna postupně. Od roku 2018 byla například zavedena pro stavby s celkovou energetickou plochou nad 1500 metrů čtverečních. Pro objekty, kde je investorem orgán veřejné moci, začala platit už o dva roky dříve. Od roku 2020 je tedy vyhláška nově vztažena i na rodinné domy. Její implementace je ale na každém členském státu. To znamená, že každý stát si požadavky do své legislativy může zavádět různými způsoby. To dále vede ke zmatkům v tom, jaké nároky jsou na nově postavené budovy kladeny.
Obecně lze říct, že směrnice zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budovy. Každý z nás už je asi seznámen s tabulkou energetické náročnosti. Jak je tedy možné dosáhnout nízkého skóre a vyhovět tak novým požadavkům? Zlepšení energetické bilance domů je možné použitím moderních stavebních materiálů, instalací oken s trojskly nebo solárních kolektorů pro ohřev vody. V neposlední řadě je řešením instalace systému řízeného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací).
Co je budova s téměř nulovou spotřebou?
Vyhláška obecně zavádí nový standard budovy s téměř nulovou spotřebou tento pojem je často laickou veřejností zaměňován s pojmem nulová budova. Pojďme si tedy tento pojem vysvětlit trochu lépe.
Za budovu s téměř nulovou spotřebou je považována stavba, která splňuje míru energetické náročnosti, která je stanovena tzv. referenční budovou. To je stavba s certifikací budovy s téměř nulovou spotřebou, která má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci a zónování jako budova hodnocená. Liší se v principu jen vyhláškou stanovenými parametry obálky budovy a vlastnostmi technických zařízení. Hodnocená budova pak musí mít stejné nebo nižší hodnoty závazných ukazatelů. Těmito ukazateli jsou podle vyhlášky č. 264/2020 Sb.:
- Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
- Celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
- Dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
- Průměrný součinitel prostupu tepla.
- Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici.
- Účinnost technických systémů.
Co to znamená v praxi?
I přestože tento seznam požadavků vypadá složitě, není třeba se strachovat. Velká část moderních budov už tento nový standard splňuje, nebo jej lze splnit pouze s minimálními úpravami, jako je zateplení oken, dveří nebo fasády. Rozhodně se také není třeba obávat výrazného zdražení novostaveb. Náklady na splnění nové vyhlášky se u většiny nově postavených domů budou pohybovat v řádu desítek, maximálně stovky tisíc. To je, v porovnání s cenou celé nemovitosti, částka poměrně zanedbatelná. Většina stavebních firem už se v současnosti přizpůsobila a nabízejí tak budovy na klíč, které nový standard už splňují.
Pokud se poohlížíte po novém rodinném domu a nechcete se zabývat složitostmi ohledně těchto nových změn, neváhejte mě kontaktovat! Jako realitní specialista s dlouholetou praxí vám mohu pomoct najít bydlení přesně pro vás. O věci jako jsou energetické požadavky, se vůbec nemusíte starat. Vše potřebné zařídím za vás.
