O trendu pasivních domů jsem na svém webu už v minulosti psal. Od začátku roku 2020 začala v Česku platit evropská směrnice, která zpřísňuje požadavky na nově postavené rodinné domy, které nově musí splňovat požadavky na tzv. budovu s téměř nulovou spotřebou energie. V praxi ale tato směrnice nové stavby nijak výrazně neomezuje, protože většina nově postavených rodinných domů požadavky už splňuje. Kromě tohoto nového standardu ale také existují další trendy energeticky nenáročných staveb, konkrétně domy pasivní, nulové a dokonce aktivní. V dnešním článku se podíváme na to, co tyto jednotlivé pojmy znamenají.
Pasivní dům
Průměrná moderní novostavba, která splňuje požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebu energie, ve skutečnosti spotřebuje průměrně kolem 50 kWh/m2 ročně. Ve skutečnosti má tedy k téměř nulové spotřebě daleko.
Pojem pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v domě. Jedná se tedy o budovu, která využívá tzv. vnějších tepelných zisků (např. sluneční záření procházející skrz okna) i vnitřních tepelných zisků (teplo vydávané spotřebiči a lidmi uvnitř budovy). Díky kvalitní izolaci tyto tepelné zisky dále zůstávají uvnitř budovy, a tak výrazně snižují náklady na vytápění. Pasivní dům se z hlediska využitých energií příliš neliší od moderních nízkoenergetických staveb. Pasivní dům tyto technologie pouze využívá ve vyšší míře. Nízkoenergetické budovy oproti pasivním například využívají větší zdroje tepla a rozsáhlejší otopný systém.
K tomu, aby stavba získala certifikaci pasivního domu, musí splňovat několik požadavků mezinárodního pasivního standardu.
- Měrná roční spotřeba tepla na vytápění budovy nesmí přesáhnout 15 kWh/m2,
- neprůvzdušnost obálky budovy ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu
0,6-1/hod, což znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu,
- celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/m2
Nulový dům
Pojem nulový dům se používá pro stavby, které opravdu dosahují téměř nulových nákladů na vytápění. Měrná roční spotřeba tepla na vytápění je u nulového domu menší než 5 kWh/m2. Nulový dům produkuje energii například pomocí fotovoltaického systému, či kogenerační jednotky, která využívá odpadní teplo pro vytápění či ohřev pitné vody.
Dům, který lze považovat za nulový, musí být ale velmi precizně navržený a provedený. Náklady na jeho stavbu mohou tedy být velmi vysoké, jelikož každý detail stavby musí být perfektní. Nutností je vynikající tepelná izolace domu, kvalitní dveře i okna, vzduchotěsnost stavby s řízenou výměnou vzduchu pomocí systému rekuperace.
Aktivní dům
Pojem aktivní nebo také plusový dům označuje stavbu, která vyrábí více energie, než spotřebuje. Měrná spotřeba tepla na vytápění je u aktivního domu 0 kWh/m2, jelikož je dům vybaven vlastními energetickými zdroji, které vyrábějí více energie, než je potřeba na provoz domu.
Základní myšlenkou aktivních staveb je nezanechat po sobě žádnou uhlíkovou stopu. Proto je kladen důraz na použité materiály a co největší využití obnovitelných zdrojů energie. Aktivní domy se nejčastěji provádí jako dřevostavby a v maximální míře využívají sluneční energii pomocí prosklených ploch a fotovoltaických panelů. Jejich stavba je ale vzhledem k extrémně vysokým nárokům na provedení velmi náročná a nákladná.
