K rodinnému domu a jeho zahradě je skvělým doplňkem místo pro relaxaci, parkování nebo uložení zahradního nářadí. Proto vedle domů často vyrůstají různé altány, pergoly, terasy a jiné drobnější stavby. Které z nich je ale možné postavit „jen tak“ a pro které už potřebujete stavební povolení? To si zodpovíme v dnešním článku.
Jaký je rozdíl mezi altánem, pergolou, terasou a přístřeškem?
Pokud máte v těchto pojmech zmatek, nejste rozhodně sami. I stavebním úřadům dělalo v minulosti problém rozeznat, která drobná stavební díla spadají ze zákona pod režim „staveb“. Stavební zákon totiž nezná pojem „drobná stavba“, a proto Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo pro tyto účely metodické doporučení, které rozlišuje dvě základní kategorie – pergoly a přístřešky. Na každou z těchto kategorií se pak vztahují jiná pravidla, co se nutnosti povolování týče.
Pergola – Stavební zákon definuje pergolu jako „loubí lehké konstrukce, porostlé popínavými rostlinami, které tvoří vzdušné zastropení.“ Jedná se tedy o jednoduchou konstrukci, bez celistvé vrchní části, která slouží pouze jako základ pro pnutí rostlin. Taková konstrukce není považována za stavbu a můžete jí tak umístit kdekoli na svém pozemku, bez nutnosti komunikace se stavebním úřadem.
Přístřešek – Podle stavebního zákona je přístřešek stavbou bez obvodových svislých konstrukcí. V tomto případě nezáleží na tom, jestli u přístřešku chybí pouze jedna svislá stěna nebo všechny. Pokud se jedná o zastřešenou konstrukci, jedná se o stavbu a spadá tak pod režim stavebního zákona. Do této kategorie tedy spadají altány, zastřešené terasy nebo zastřešená parkovací místa.
Jaké podmínky musí splňovat stavby, na které je potřeba povolení?
Pokud se chystáte postavit přístřešek, je potřeba splnit několik podmínek podle stavebního zákona. Jednou z podmínek, které musí jakékoli stavby vždy splňovat, je odstup od sousedního pozemku alespoň 2 metry. Toto pravidlo je dáno vyhláškou a bez výslovného souhlasu souseda není možné jej nerespektovat. Dále je potřeba věnovat pozornost místním regulacím, které jsou dané územním plánem obce, místním vyhláškám, ochranným pásmům a památkovým zónám. V některých obcích je například stanovená maximální hustota zástavby. Určitě proto doporučuji zkontrolovat místní regulativy a případně se dotázat přímo na příslušném stavebním úřadě.
Jaké podmínky musí splňovat stavby, na které není potřeba povolení?
I na stavby, které spadají do kategorie pergol, se vztahují určité podmínky, které je potřeba splnit k tomu, aby na ně nebylo potřeba zajistit stavební povolení. Stavba nesmí zabírat plochu větší než 25 m2, nesmí být podsklepená nebo vyšší než 5 m, nesmí obsahovat obytné místnosti, hygienická zařízení nebo vytápění. Stavba dále nesmí sloužit k ustájení nebo chovu zvířat, ke skladování nebo výrobě hořlavin a jiných nebezpečných látek a nesmí sloužit k podnikání.
Pokud by stavba jednu z těchto podmínek nesplňovala, je nutné ji administrativně řešit se stavebním úřadem a dle parametrů stavbu ohlásit, nebo zažádat o územní souhlas či přímo stavební povolení.
Speciálními případem je pak drobná stavba, která je přímo přistavěna k rodinnému domu. Pokud se jedná o terasu nebo přístřešek, který je vzájemně propojený s domem a tudíž jej půdorysně rozšiřuje, jedná se z pohledu zákona o přístavbu rodinného domu a nikoli samostatnou stavbu. Takovou terasu (ať už je zastřešená nebo ne) je v každém případě nutné oznámit stavebnímu úřadu a vyžádat si územní souhlas.
