Kultivace trhu a chování realitních zprostředkovatelů. To byl jeden z hlavních cílů při tvorbě realitního zákona, který v České republice platí už od března roku 2020. Byl napsán z pohledu spotřebitele, tedy tak, aby ho chránil. Komu ale reálně prospívá?
Cílem zákona nebylo snížit množství realitních zprostředkovatelů, ačkoliv si to tak někteří vykládali. To byl spíš vedlejší efekt. Bylo nezbytné zavést pravidla a výchozí podmínky. “Je nastavena základní platforma, povinností v ní tolik není. Omezení je tam také poměrně málo, byť se některé realitním zprostředkovatelům nelíbí,” říká Pavel Rakouš, vedoucí Oddělení realitních činností na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Realitní zákon je základní platforma. Pro spotřebitele, který o právních věcech není příliš informovaný, může být složité se v něm orientovat. Nakonec vše stejně řeší s rukou na občanském zákoníku nebo se dovolává zákona na ochranu spotřebitele a podobně. Tento zákon tedy není samostatnou normou, ale je komplexní.
Tím, že vznikla profese realitního zprostředkovatele a posunula se do roviny vázaných živností, dostala se do jiného režimu a je třeba ji tak brát. Úřady, které s ní přichází do styku, se musí chovat podle určitých pravidel.
Tato profese získala na jedné straně váhu, na druhé straně je to pro makléře daleko víc zavazující. “V rámci profese jsme se sice posunuli a dostali se na úroveň dalších profesí, například advokátů. Ale zároveň je tam více potenciálních komplikací, spotřebitel může oslovit vybraný úřad, který bude činnost zprostředkovatele kontrolovat,” vysvětluje Pavel Rakouš.
Povinné pojištění makléřů? Pro veřejnost je to známka důvěry
Co vše tedy musí podle zákona realitní specialista splňovat? Makléř má mít:
- zkoušku realitního zprostředkovatele,
- pojištění a
- správně vyřešenou úschovu finančních prostředků, pokud ji využívá.
Pro veřejnost je známkou důvěry, že jsme podobně jako ve většině evropských zemí zavedli povinné pojištění zprostředkovatele.
Realitní makléři to ale paradoxně vnímají nadbytečně, protože pojistných událostí je opravdu velmi málo. “Přiznávám, že za ten rok a půl, co zákon platí, vím je o dvou pojistných událostech poměrně malého rozsahu. Takže zatím se nic dramatického neděje. Ale je to určitá známka důvěry pro koncového spotřebitele,” doplňuje informaci Pavel Rakouš.
Ve své realitní praxi jsem se v poslední době setkal při podpisu rezervační smlouvy s dotazem, zda máme realitní pojistku. Je tedy vidět, že společnost změny pomalu vnímá. Pojištění je jednoznačně benefitem nejen pro koncového spotřebitele ale také pro makléře, který může v případě potřeba sáhnout po pojistném plnění.
“Tak jak se před několika lety lidé začali ptát na energetický průkaz nemovitosti, tak se teď zajímají o pojistku.” Pavel Rakouš
Realitní makléř musí prokázat svou odbornost, ideálně se orientovat i v novinkách právního řádu
Z pohledu vnímání makléře je asi největší problém, jak prokázat odbornost. To znamená zkoušky a praxi a to vše v kombinaci se vzděláním. Certifikované společnosti, které zkoušky provádějí, berou své poslání poměrně vážně. “U kontrol zkoušek, které jsme zatím provedli, jsme byli velmi přísní a šli jsme do detailu. A zatím se nenašlo žádné vážné pochybení,” říká Pavel Rakouš.
Ačkoli nejsou zkoušky povinné, je velmi vhodné si je udělat. I pokud jste zkušený realitní specialista. Jejich splnění však není úplně jednoduché a u některých otázek jsem se docela zapotil. 🙂
Je dobré, když si člověk občas uvědomí, že ne všemu rozumí. Navíc každá kancelář je trochu jiná, takže rozdíly v praxi jsou. Testy a zkoušky zahrnují všechny možné nuance realitní činnosti a třeba v právní části se tam mohou ptát na záležitosti, s nimiž i zkušený makléř ještě nepřišel nikdy do styku. Ale měl by o nich vědět, aby se jich vyvaroval nebo případně věděl, jak na ně.
Pavel Rakouš popisuje, jak by si získávání odborné způsobilosti představoval do budoucna. Líbí se mu zavedení pozice makléře – juniora. “Ten by například rok pracoval u někoho zkušeného a absolvoval s ním obchody a praxi. Pak by následovala zkouška, na kterou ho zkušený kolega doporučí,” vysvětluje.
Druhá alternativa, o které se v poslední době hodně diskutuje, je pravidelné opakování některé části testů. Týkalo by se to například novinek či právních otázek.
“Právní řád se neustále vyvíjí. Bylo by užitečné makléře například jednou za pět let přezkoušet a ověřit jejich znalosti.” Pavel Rakouš
Co s realitním zákonem dál? Máme čekat novinky?
Tak, jak se vyvíjí společnost a realitní trh, bude se pochopitelně časem novelizovat i realitní zákon. Změny mohou zákonodárci navrhovat kdykoli, ale prakticky lze první novely očekávat zhruba za rok. To už bude dostatečně dlouhá doba na to, aby se nová norma zavedla a začaly se v ní takzvaně vychytávat první mouchy.
Můžeme předvídat, že reality budou i nadále pro politiky důležité téma. Už při samotném přijímání realitního zákona před rokem a půl se ukázalo, že jsou při jeho tvorbě schopni docela dobře spolupracovat. “Mile mě překvapilo, že poslanci náš názor akceptovali. Projednávání bylo naprosto apolitické. I do budoucna očekávám, že by to tak mělo zůstat. Všichni si uvědomují, že určitá regulace je potřeba. Na druhou stranu je samozřejmě rozdíl v tom, že například pravicovější strany jsou pro menší formu regulace,” dodává Pavel Rakouš na závěr.
Celý rozhovor s Pavlem Rakoušem si můžete poslechnout na mém YT kanále.
